Lenka (28): “Co bych udělala jinak? Jela bych do Austrálie na delší dobu!”

Lenka Zagolová se s Tutuki vydala k protinožcům v září 2018. Absolvovala zde jazykový kurz, který úspěšně ukončila mezinárodní jazykovou zkouškou. S Lenkou jsme si povídali o studiu v Austrálii, o životě u protinožců, o cestování a o tom, proč by cestu za studiem na druhou stranu světa doporučila každému.

Lenko, proč padla volba zrovna na Austrálii?
Byla to velká shoda náhod. Stála jsem před rozhodnutím, kam se můj život bude dále ubírat a věděla jsem, že bych se ráda ještě někam podívala. Chtěla jsem si potrénovat angličtinu v zemi, kde se angličtinou mluví, s ohledem na počasí se mi jevila Austrálie jako nejlepší možnost. (smích) Navíc jsem si říkala, že třeba do Anglie se můžu podívat kdykoliv, že takovou cestu není ani moc potřeba plánovat.

Jela jste sama, nebo s nějakým parťákem?
Sama. A to bylo mým cílem od začátku. Věděla jsem, že se o sebe zvládnu postarat. Sice jsem v mezičase uvažovala, že bych si s sebou někoho vzala, ale nakonec mi přišlo nejrozumnější jet jen za sebe.

Jaká byla vaše cílová destinace?
Přiletěla jsem přímo do Sydney, kde byla i moje škola, International House. Dorazila jsem v pátek a hned v pondělí mi začínala výuka. Měla jsem tak akorát čas se tak nějak srovnat a rovnýma nohama jsem skočila do studia. Ten samý týden, ve čtvrtek, už jsem měla i práci.

Do Austrálie jste jela studovat, takže přes studentské vízum. Věděla jste od začátku, že zvolíte tuto variantu?
Pro mě byl priorita jazyk a studovat jsem chtěla. Jsem si jistá, že kdybych se angličtinu neučila tolik intenzivně, nedostanu se na úroveň, kterou mám. Samozřejmě, pokud do té země vyrazíte, jste v tom prostředí a sami jazyk používáte, i tak hodně pochytíte. Ale nedá se to srovnat s intenzivní výukou ve škole. Mě v mojí škole dost překvapili přístupem hned první den. Sednul si tam se mnou takzvaný head of teachers, někdo jako koordinátor výuky. Ptal se mě, jaké mám představy, co přesně se chci naučit, aby mi mohli co nejlépe vyhovět. To jsem nečekala a tolik osobní přístup mě velmi mile překvapil.

Jak výuka vypadala?
Chodila jsem na dopolední hodiny. Nejdřív jsem se učila dvanáct týdnů, pak jsem měla chvilku pauzu a pak začala příprava na certifikát. Učili jsme se v malých skupinkách o osmi až deseti lidech a měli jsme naprosto neuvěřitelné učitele. Lekce byly promyšlené, velmi propracované a z každé jsem odcházela s dobrým pocitem.

A co čas strávený mimo školu? Dalo vám anglicky mluvící prostředí to, co jste si od něj přes odjezdem slibovala?
Pracovala jsem jako servírka v podniku, který patřil Australanům, takže jsem byla opět obklopená cizinci. I kolegové, kteří nebyli rodilí Australané, měli angličtinu na dost dobré úrovni. Takže jsem se měla od koho učit. Třeba jeden kolega mě každou směnu v práci učil jeden idiom. Viděl, že mě angličtina vážně zajímá a řešil se mnou spoustu věcí.

Dopoledne ve škole, odpoledne v práci, navíc coby servírka, což není snadná profese. Nebylo to trochu vražedné tempo?
Pracovala jsem jen tolik, co mi dovolilo studentské vízum, takže se to dalo zvládnout, ale i tak jsem to později přehodnotila. Člověk musí najít nějaký balanc mezi tím, jak studuje, jak pracuje a kolik času si bere pro sebe. Myslím si, že na to dost lidí zapomíná.

Co ještě byste, s ohledem na své dnešní zkušenosti, udělala jinak?
Zůstala bych déle! (smích)

Zatím jsme mluvili jen o studiu, ale co nějaké cestování? To je pořád velké lákadlo pro všechny, kteří míří do Austrálie. Ať už jedou primárně za studiem, nebo za prací.
Na první větší výlet jsem vyrazila právě po těch třech měsících, co jsem přehodnotila svůj přístup k práci. Měla jsem krátkou pauzu mezi tím, než začala moje příprava na certifikát. Pak jsem měla vždycky deset týdnů školy a čtyři týdny volna, během kterých jsem cestovala, jak jen to šlo.

Takže, kam byste poslala člověka, který jede do Austrálie poprvé a žádá vás o tip na místa, která by rozhodně měl navštívit?
Mně zvláštním způsobem oslovilo Melbourne. Vypravila jsem se tam přes Vánoce a byl to nezapomenutelný výlet. Potkávala jsem tam skvělé lidi a v mých očích to město bylo mnohem přátelštější než Sydney. Možná to bylo tou atmosférou Vánoc, ale prostě jsem to tak cítila. Kdybych si bývala pobyt prodlužovala, přemístila bych se ze Sydney právě tam. A co se týče přírody, nádherné je to tam opravdu všude, ale nikdo by si podle mě neměl nechat ujít Gold Coast, zvlášť Whitsundays Islands, kde jsou nádherné pláže. Není tam písek, ale silika, takže ty pláže jsou úplně bílé. Nikdy nezapomenu na šnorchlování u Velkého bariérového útesu. A úžasné to také bylo v oblasti Blue Mountains, kde je příroda dost odlišná od toho, co jsem kdy kde viděla.

Dost častá obava lidí, kteří o Austrálii jen slyšeli, se týká nebezpečných zvířat. Měla jste před odletem takové obavy? Odrazovalo vás od cesty okolí?
Sama jsem se zvířat nebála. Ale z okolí jsem takové reakce měla. Že jsou tam jedovatí pavouci a jedovatí hadi, najednou mi přišlo, že jsou všichni experti na australskou faunu. (smích) Samozřejmě, také nemám pavouky a hady ráda, ale nikdy by mě to od studia v Austrálii neodradilo. Jednou jedinkrát se mi dostal do bytu nějaký pavouk, který ani nebyl jedovatý. A na cestách jsem se také nikdy s ničím nesetkala. Jen když zapršelo, chodila po ulici spousta švábů a člověk si musel dávat pozor, kam šlape. Ale to rozhodně není nic, na čem by zas tak záleželo.

O studiu v Austrálii a o zkušenostech mluvíte v superlativech, nemůže se stát, že byste si cestu zopakovala? Neláká vás se do Austrálie vrátit?
Občas mě to napadne, to víte, že jo. Ale ta země je vážně hodně daleko, mám tu přítele, takže už nerozhoduji sama za sebe, řešíme společné bydlení, mám priority už někde jinde. Teď mě spíše čekají asi krátkodobé cesty po Evropě, ale jednou třeba… Ta cesta do Austrálie mě už jednou přesvědčila, že nic není nemožné. I když to bude určitě složitější, než předtím.

Lenko, nějaké doporučení pro ty, které Austrálie teprve čeká, nebo váhají, zda jet?
Jak už jsem říkala, být ještě v Austrálii, určitě bych si pobyt prodloužila. Rozhodně doporučuji všem, kteří tu možnost aspoň trochu mají, aby vyrazili za studiem do Austrálie taky. Je to v mnoha ohledech výhodnější než pobyt s pracovním vízem a australský vzdělávací systém je na výborné úrovni. Za sebe říkám, že to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí.

Díky za rozhovor a ať se daří v další životní etapě.

Zaujal vás Lenčin příběh? A proč o Austrálii jenom číst? Ozvěte se nám a plány můžou začít!