Romana: pobyt v Noosa Heads

Šla jsem za svým australským snem

Navštívit Austrálii bylo mým velkým snem už od mala. Původně jsem přemýšlela o měsíčním poznávacím zájezdu. Ani ve snu mě nenapadlo spojit cestování se studiem.

Když se můj bratr s přítelkyní rozhodli odletět na 2 roky do Austrálie, hned jsem věděla, že bych se za nimi chtěla podívat. Oni mi vlastně pomohli s rozhodováním: „Proč vlastně nechceš v Austrálii studovat angličtinu a zůstat zde déle?“ A kolotoč se rozjel.

Ihned jsem se rozhodla pro stejnou destinaci jako oni – Noosa Heads. Pro mě, holku z vesnice, to byl super výběr. Malé a příjemné městečko na východním pobřeží kousek od pláže.

Moje angličtina? Příšerná!

Moje znalost angličtiny před odjezdem byla mizerná. Mohu říct, že jsem byla takový ten věčný začátečník. Něco jsem se naučila, ale jelikož jsem nikdy nemluvila, tak jsem zase vše zapomněla.

Po 10 měsících v Austrálii je ze mě středně pokročilý znalec angličtiny. A hlavně jsem se přestala bát mluvit, což u měl byl největší problém. Než abych řekla něco špatně, tak jsem raději mlčela.

Cesta do říše divů

Začátky v nové zemi nebyly jednoduché, obzvláště pro mě bez angličtiny. Nová země, jiný jazyk, zvyky, neznámé prostředí a lidé. Musela jsem si najít nějakou práci, abych měla na nájem a výdaje.

Co se týká mého začátku, tak jsem si připadala jako Alenka v říši divů. Po týdnu jsem chtěla zpět domů, protože jsem nikomu a ničemu nerozuměla. Bále jsem se chodit ven, aby mě náhodou někdo na něco nezeptal. Cítila jsem se méněcenná a hrozně jsem se styděla za to, že místním lidem nerozumím a nedokáži jim odpovědět.

Hledání práce, to byla další kapitola. Neuměla jsem anglicky, tudíž žádná práce a žádné peníze. Začínala jsem roznášet letáky – hrůza. Nebudu popírat, že ze začátku došlo i na slzy. S postupem času se moje angličtina začala zlepšovat a díky tomu jsem měla i lepší možnosti práce. Nebylo pro mě ale jednoduché zvládat školu i práci. Pracovala jsem soboty, neděle i svátky… Takže než jsem si na to zvykla, bylo to hodně náročné, psychicky i fyzicky.

Moc mi ale v začátcích pomohli můj bratr s přítelkyní. Za to jim patří velké DÍK. Po 2 měsících z Noosa Heads odjeli a já si uvědomila, že nyní musím bojovat sama. Ale tím jsem se vlastně naučila nejvíc.

Ted už na to vzpomínám s úsměvem. Ale myslím si, že podobnými začátky si projde každý, kdo se vydá na takovou cestu do neznáma. Hlavně si každý musí uvědomit, za jakým účelem tam jede a podle toho si celý pobyt nastavit.

Vystrašený začátečník se už nebojí

Studovala jsem v Noosa Heads na škole Lexis – malá škola, kde byli všichni úžasní. Začínala jsem na úrovni začátečník. Absolvovala jsem 3 několikatýdenní kurzy různých úrovní. Navíc jsme měli na výběr další hodiny: čtení, gramatiku, konverzaci, slovní zásobu atd. Škola také nabízela mimoškolní aktivity: ochutnávky, výlety, jógu, vaření.

Tohle studium mi dalo nejvíce. S postupně získanými zkušenostmi a vědomostmi jsem se přestala bát mluvit a získávala jsem pevnou půdu pod nohama. Protože tady jsem prostě musela mluvit.

U protinožců jsem našla sama sebe: Věřím si!

Největším přínosem této cesty je pro mě samozřejmě to, že jsem se naučila anglicky. Také jsem díky tomu poznala sama sebe a zjistila, že jsem silnější, než jsem si kdy myslela. Dále jsem si uvědomila, že věci, které jsem doma brala automaticky, mi najednou chybí a chybí mi každodenní maličkosti, které jsem dělala doma s rodinou nebo přáteli. Člověk se prostě ve světe otrká.

Poznala jsem neuvěřitelné množství nových lidí a hlavně národností, jejich zvyky a osudy. Nebylo jednoduché sbalit si svůj dosavadní život do jednoho 30 kilového batohu, opustit práci, rodinu a přátele a odjet do neznáma. Ale ničeho nelituji.

Takže můj největší přínos cesty do Austrálie? Ujistila jsem se v tom, že mám užasnou rodinu a přátele, kteří mě po celou dobu podporovali a věřili, že to zvládnu. Prostě si věřím!

Medvídek koala: Moje srdeční záležitost

Celá Austrálie je nádherná. Chvílemi jsem si připadala jako v ráji. Nejde snad ani vybrat, co nejzajímavějšího jsem viděla. Je zde spousta nádherných pláží, nespočet národních parků nebo parků, kde jsem byla v přímém kontaktu s některými zvířaty, nádherné ZOO a zahrady, různé ostrovy, rostliny, zvířata, neuvěřitelné množství krásně zbarvených ptáků… a mohla bych stále pokračovat.

Neuvěřitelné zážitky, které nejdou popsat. To prostě člověk musí vidět na vlastní oči. Jsou věci a místa, které jsem vídala a znala pouze z televize a najednou jsem je viděla naživo.

Pro mě byl nejzajímavější zážitek Fraser Island, největší písečný ostrov na světě, a posvátná hora Uluru. Mojí srdeční záležitostí bylo, že jsem naživo viděla medvídka koalu, kterého jsem si mohla pochovat a pohladit. 🙂 Úžasné bylo i potápění s delfíny.

Měla jsem také možnost navštívit Nový Zéland, Tasmánii a další zajímavá místa: Kangaroo Island, Phillip Island, Sydney, Brisbane, Melbourne, Adelaide, Alice Springs atd.

Pavla je odborník, který miluje svoji práci

Co se týká spolupráce s Pavlou, tak už od prvního setkání jsem věděla, že je odbornicí na správném místě. Vše mi vysvětlila, poradila, pomohla mi s veškerou administrativou včetně nákupu letenky.

Vždy reagovala na moje otázky a veškeré dotazy. I když jsem byla na druhém konci světa, věděla jsem, že se na ni můžu spolehnout. Neustále se mnou byla v kontaktu, a když jsem potřebovala pomoc, nebála jsem se na ni obrátit. V půlce mého pobytu mě potkaly nepříjemné zdravotní potíže, ale Pavla byla mojí oporou a vše mi pomohla vyřešit a zvládnout. A za to ještě jednou moc děkuji.

Po mém návratu do ČR jsme se spolu sešly, Pavla si ve zkratce vyslechla moje zážitky a zkušenosti, které určitě předá dalším lidem. Je na ní vidět, že ji tato práce baví. Z mojí strany naprostá spokojenost!

Jednou se tam vrátím 🙂

Na závěr jen to, že z cesty po Austrálii mi zůstaly neuvěřitelné a nezapomenutelné zážitky a určitě se chci ještě do Austrálie podívat, protože je tam ještě spousta věcí a míst, které stojí za to vidět.